Vláda na svém jednání 16. 7. 2025 schválila návrh Ministerstva financí na přijetí novely Ústavy České republiky, jejímž cílem je výslovné zakotvení zásady rozpočtové odpovědnosti mezi základní ústavní hodnoty. Podle navrženého textu má být do hlavy první Ústavy doplněn nový článek 8a, který by stanovil, že „stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance“.

Tvrzený účel změny ústavy

Navrhované ustanovení má deklaratorní povahu a neobsahuje konkrétní rozpočtová pravidla či sankční mechanismy. Důvodová zpráva předloženého návrhu ústavního zákona připomíná, že obdobný vládní návrh na přijetí ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti existoval již v roce 2015, který nebyl přijat.

Zakotvením fiskální odpovědnosti přímo v Ústavě by došlo ke zvýšení ústavní váhy této zásady, která se již nyní promítá do běžné legislativy, zejména do zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti – ten byl přijat právě poté, co původní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti nezískal konkrétní podporu.

 V situaci dlouhodobých strukturálních deficitů veřejných rozpočtů je cílem vlády vytvořit rámec, jenž by do budoucna ztížil nesystematická rozpočtová opatření a zároveň posílil soudní a veřejnou kontrolu fiskální politiky státu i územních samospráv.

Dopady navrhované změny

Z právního hlediska by takto formulovaná ústavní zásada mohla sloužit jako interpretační vodítko při výkladu běžných zákonů, případně jako argument v rámci ústavní stížnosti nebo přezkumu ústavnosti právních předpisů. Význam může mít i při posuzování souladu hospodaření územních samospráv s jejich ústavním postavením a povinnostmi.

Návrh novely se nicméně omezuje pouze na obecné programové vyjádření a neobsahuje žádné přímé nástroje, které by umožňovaly přezkum či vynucování rozpočtové odpovědnosti ze strany soudů nebo jiných orgánů. Jeho přijetí tak představuje především politický a hodnotový signál, jehož praktické důsledky budou záviset na vývoji právní praxe, vůli zákonodárce a ochotě soudní moci s tímto principem aktivně pracovat.

Narušení principu vlády na čas a určitosti zákona

Zakotvení obecné zásady fiskální odpovědnosti přímo do Ústavy může být v rozporu s ústavním principem vlády na čas a politické odpovědnosti, který implikuje, že každá demokraticky zvolená vláda má právo realizovat vlastní politický program včetně fiskálních priorit – a nese za to odpovědnost vůči voličům.

V tomto ohledu je nicméně zásadní, že jde o změnu Ústavy (tj. přijetí ústavního zákona kterým se Ústava mění – změna Ústavy vyžaduje souhlas třípětinové většiny všech poslanců (alespoň 120) a třípětinové většiny přítomných senátorů, přičemž prezident republiky ji nepodepisuje ani nemůže vetovat [1]– případné přijetí by tedy vyžadovalo poměrně zásadní politickou shodu, což se v současnosti nejeví příliš pravděpodobným.

Ústavní limitace hospodářské politiky – byť vágní – mohou sloužit k diskvalifikaci politických programů, které akcentují například vyšší veřejné investice, deficitní financování v době krize nebo redistributivní opatření – jakkoliv jde o legitimní politické cíle a metody.

Přestože je zjevné, že Ústava není „jízdní řád“ stanovující přesné návody, jako spíše soubor hodnot a principu či institucionální kompas, je zjevné, že formulace „dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance“ je extrémně vágní. Dotčené ustanovení bude vyžadovat opakovaný výklad toho, co přesně má být považováno za „zdravé“ nebo „udržitelné“.

V důsledku toho bude obtížné posoudit, zda je určité opatření, či zákon v souladu s tímto ustanovením – vzhledem k obecnému charakteru ustanovení může být jeho obsah účelově přizpůsobován aktuálním politickým zájmům – typicky např.  k napadání zákonů u Ústavního soudu, přestože dotčené zákony budou vyjadřovat legitimní politickou vůli zákonodárce.

Soudíme tedy, že spíše než právním mantinelem (kterým by ústava měla být), se může navrhované ustanovení stát politickým nástrojem, který vytvoří mnoho nové agendy pro Ústavní soud.

Tým AK Sudolská

---

[1] Srov. čl. 39 odst. 4 Ústavy

Další články