Úvod:

K 1. 1. 2026 nabyla účinnosti podstatná část zákona č. 270/2025 Sb.[1], jíž se významným způsobem novelizuje výlučně trestní zákoník (dále jen „TZ“)[2]. Cílem této tzv. Velké novely trestního práva hmotného, která reaguje zejména na přetrvávající problematiku přetížení věznic v ČR, je, zjednodušeně řečeno, snížit počet ukládaných nepodmíněných trestů odnětí svobody, zefektivnit celé trestní řízení a podpořit prevenci i skutečnou nápravu pachatelů trestných činů.

Hlavní změny v trestním právu hmotném od 1. 1. 2026:

Mezi nejvýznamnější a nejvíce mediálně diskutované změny, které tato novela od 1. 1. 2026 zavádí, patří mj. rozšíření skutkové podstaty trestného činu založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 TZ, částečná dekriminalizace nejméně škodlivých forem nakládání s konopím a s tím související komplexní úprava drogové kriminality v hlavě VII. zvláštní části TZ, nový trestný čin zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření podle § 191a TZ, dále částečná dekriminalizace trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 196 TZ, úprava recidivních majetkových deliktů či komplexní posílení role peněžitého trestu, jenž mohou soudy nově uložit za jakýkoliv trestný čin za předpokladu, že to povaha trestní věci umožňuje.

Prodloužení promlčecí doby u vraždy:

Neméně významnou změnou, která by neměla zapadnout, pak bezpochyby je i prodloužení promlčecí doby u trestného činu vraždy podle § 140 odst. 1 a odst. 2 TZ, která se z původních 15 let zvýšila na 30 let.

Promlčení je v trestním právu velice významný institut, neboť uplynutí promlčecí doby představuje jedinou podmínku zániku trestní odpovědnosti. To, lapidárně řečeno, znamená, že pokud uplyne zákonem stanovená doba od spáchání trestného činu, nemůže být pachatel za trestný čin odsouzen.

Institut promlčení trestného činu je obecně zdůvodňován tím, že z hlediska efektu trestu je vhodné jej udělit co nejdříve po spáchání trestného činu, neboť jen tehdy může plnit trest svou preventivní i výchovnou roli. Naopak opožděné potrestání má mnohem menší význam jak pro společnost, tak pro pachatele samotného. To se samozřejmě odráží i na tom, že délka promlčecí doby je v § 34 TZ stanovena odlišně, a to dle typové závažnosti trestných činů. Běh promlčecí doby však může být ovlivněn (narušen) některými skutečnostmi, které způsobují buď to, že se promlčecí doba staví (po odpadnutí překážky její běh pokračuje – viz § 34 odst. 3 TZ), anebo že se promlčecí doba přerušuje (čímž automaticky začíná běžet promlčecí doba nová, tj. od počátku – viz § 34 odst. 4 a 5 TZ).

Do účinnosti předmětné novely činila promlčecí doba u zvlášť závažného zločinu vraždy 30 let, avšak pouze v případě kvalifikované skutkové podstaty podle § 140 odst. 3 TZ (tj. např. při vraždě dvou či více osob, při vraždě těhotné ženy, dítěte mladšího 15 let, při vraždě spáchané zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem etc.). Naopak v případě vraždy prosté (§ 140 odst. 1 TZ) či vraždy premeditované (§ 140 odst. 2 TZ) činila promlčecí doba pouze 15 let. Tato dvojkolejnost byla v komparaci s ostatními právními řády abnormální, přičemž délka promlčecí doby u základních skutkových podstat trestného činu vraždy byla v ČR stejná, jako např. v Rumunsku.

V komparaci s ostatními evropskými státy velmi krátká promlčecí doba trestného činu vraždy byla dlouhodobě kritizována, a tak lze její prodloužení u základních skutkových podstat hodnotit veskrze pozitivně. Česká trestněprávní úprava promlčecí doby vraždy je tak od 1. 1. 2026 stejná jako např. v Německu, Španělsku, Švýcarsku či Itálii. Naopak kupř. v Polsku je promlčecí doba vraždy 40 let a v Norsku či Švédsku je vražda nepromlčitelná, stejně jako v USA, Austrálii, Anglii či Kanadě.

Je nesporné, že vražda je jedním z nejzávažnějších trestných činů, jehož dopady jsou nenapravitelné. Prodloužení promlčecí doby tak umožní orgánům činným v trestním řízení postavit pachatele před soud i po dlouhé době, čímž se zvyšuje pravděpodobnost dosažení spravedlnosti. Důvodem, pro který k prodloužení promlčecí doby došlo, je i vývoj kriminalistiky a nových forenzních technologií, které umožňují identifikaci pachatelů i po několik desítkách let. Delší promlčecí doba tak může zajistit, že i s odstupem času bude případ efektivně vyšetřen a pachatele usvědčen.[3]

Závěr:

Od novely trestního zákoníku lze očekávat především efektivnější trestní politiku, úlevu přetíženým věznicím a posílení důvěry veřejnosti ve spravedlivé postihy. Ačkoliv některé změny, které novela zavádí, jsou více či méně důvodně kritizovány (např. částečná dekriminalizace trestného činu zanedbání povinné výživy či úprava recidivních majetkových deliktů), v obecné rovině představuje novela trestního zákoníku významnou pozitivní změnu, která je souladná s přístupem k trestněprávní problematice v ostatních evropských zemích.

Jednou z nejvýznamnějších změn je pak jistě i prodloužení a sjednocení promlčecí doby u trestného činu vraždy podle § 140 TZ. Ta u všech skutkových podstat činí od 1. 1. 2026 dobu 30 let, což ČR staví naroveň s právními řády Německa, Španělska, Itálie či Švýcarska.

Tuto změnu tak lze bezpochyby kvitovat, přestože se domníváme, že by s ohledem na závažnost (společenskou škodlivost) tohoto trestného činu a nenapravitelnost jeho následků bylo jistě vhodnější a spravedlivější, aby vražda, tak jako v jiných (nejen evropských) zemích, patřila mezi trestné činy nepromlčitelné, kam se v současné době řadí toliko většina trestných činů proti lidskosti, proti míru a válečných trestných činů, dále některé trestné činy proti republice, pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva, a konečně závažné trestné činy spáchané v tzv. období nesvobody (tj. od 25. 2. 1948 do 29. 12. 1989), jež byly spáchány veřejnými činiteli nebo v rámci politického, rasového či náboženského pronásledování a k odsouzení či zproštění obžaloby nedošlo z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu (viz § 35 TZ). Tým AK Sudolská

---

[1] https://odok.gov.cz/portal/veklep/material/KORND3QJZZZ3/.

[2] https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40.

[3] Srov. Pozměňovací poslanecký návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ST 861, z 22. 4. 2025.

Další články