V poslední době se na internetu stále častěji setkáváme s pojmem tzv. „Chat Control“. Z jedné strany slyšíme, že se jedná o nezbytný a účinný prostředek boje proti pohlavnímu zneužívání dětí, které se stává v souvislosti s rozvojem telekomunikačních technologií čím dál tím více alarmující záležitostí, na druhé straně se objevují tvrzení, že je to nepřípustný nástroj masového dohledu, který je odpůrci přirovnáván k dopisům otevíraným za účelem dohledu nad možným závadným obsahem, což připomíná nechvalné praktiky totalitních režimů. A co to tedy ten „Chat Control“ ve  skutečnosti je?

Vývoj a účel

„Chat Control“, neboli CSAR je legislativní návrh  Nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boje proti němu (2022/0155(COD))[1], jenž byl Evropskou komisí přijat dne 11. 5. 2022 a představuje lex specialis k nařízení o digitálních službách známého jako DSA.

Legislativní cesta k přijetí nařízení 2022/0155(COD) začala ale o něco dříve, a to v roce 2020, kdy bylo Evropskou unií přijato Nařízení Evropského parlamentu a rady o dočasné odchylce od Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (ePrivacy). Tento modifikující již ustálenou úpravu systém měl sloužit jako prozatímní řešení stále se zhoršující situace v oblasti bezpečnosti dětí na internetu a byl založený na dobrovolném ze strany poskytovatelů komunikačních serverů odhalování a oznamování o pohlavním nebezpečí. Daný prostředek ochrany se posléze ukázal jako málo účinný, kdy dle údajů poskytovaných Komisí pocházelo až 95 % všech oznámení o pohlavním zneužívání dětí obdržených v roce 2020 pouze od jedné společnosti.

V reakci na tyto neuspokojivé výsledky a stále se, mimo jiné v souvislosti s pandemií COVID-19, zvyšující množství obrazových materiálů a videí zobrazujících pohlavní zneužívání dětí, byl v květnu roku 2022 zveřejněn výše uvedený návrh CSAR, který si pokládá za úkol zajistit efektivnější dohled a nastolit přísnější podmínky oznamování o pohlavním zneužívání dětí. V následujícím období probíhaly na poli orgánů EU četné debaty. Po přijetí v listopadu 2023 stanoviska v prvním čtením Parlamentem, bylo další jednání pozastaveno v Radě. Stagnace byla do určité míry způsobena prvně předsednictvím v Radě neutrální Belgie v prvním pololetí roku 2024, a poté odpůrčího Polska v prvním pololetí letošního roku. Ve druhém pololetí roku 2025 předsednictví přešlo na Dánsko, které patří v dané otázce v EU mezi nejvíce proaktivní státy. Tím byly v Radě obnoveny diskuse ohledně finalizace podoby CSAR.

Účelem nařízení CSAR by měla být snaha efektivně řešit problém pohlavního zneužívání dětí prostřednictvím on-line služeb, což s ohledem na absenci harmonizace vyžaduje přijetí právě předmětného nařízení CSAR a zavedení jednoznačných pravidel a záruk jejich dodržování. Návrh nařízení CSAR počítá se vznikem nového nezávislého střediska EU pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí, jehož úkolem bude sloužit jako centrum odborných znalostí pro poskytovatele komunikačních služeb. Mezi úkoly střediska by rovněž patřilo přijímání a analýza oznámení od poskytovatelů, předávání relevantních oznámení příslušným orgánům za účelem vymáhání a poskytování pomoci a podpory obětem.

Poskytovatelé interpersonálních komunikačních a hostingových služeb by měly být dle návrhu povinni posuzovat rizika a navrhovat účinná opatření k zabránění zneužití poskytovaných služeb k šíření dětské pornografie či navazování nežádoucích kontaktů. Úkolem členských států by bylo ustavit vnitrostátní orgány, které budou pověřeny přezkumem posuzovaných rizik a vydáváním příkazu odhalení materiálů souvisejícím s pohlavním zneužíváním či tzv. groomingem. Dále by bylo, mimo jiné, nezbytné vytvořit účinný systém odstraňování nevhodných materiálů a zajistit soudní opravné prostředky.

Aby bylo možné podobného oznamování ze strany poskytovatelů on-line služeb dosáhnout, byla by poskytovatelům na základě nařízení CSAR uložena povinnost prohledávat obsah zpráv a souborů uživatelů ve veškerých chatovým aplikacích, sociálních sítí a úložištích uživatelů. Orgány EU tuto kontrolu ve své důvodové zprávě k návrhu ospravedlňují ku příkladu čl. 24 odst. 2 Listiny základních práv EU, který říká následující: „Při všech činnostech týkajících se dětí, ať už uskutečňovaných veřejnými orgány nebo soukromými institucemi, musí být prvořadým hlediskem nejvlastnější zájem dítěte.“ a argumentují studiemi ohledně pohlavního zneužívání dětí on-line, které jsou beze sporu velice zastrašujícím příkladem toho, jakým způsobem se může zvrhnout rapidní vývoj v oblasti technologií.

Co za „Chat Control“ skutečně stojí?

Evropští zákonodárci přitom ale zcela opomíjí, ať už záměrně či ne, skutečnost, že budou-li odesílané zprávy a jiné uložené soukromé informace či soubory zpřístupněny poskytovatelům on-line služeb, jejichž úkolem bude kontrolovat jejich obsah a v případě odhalení nezákonného a zneužívajícího obsahu toto zařízení nahlásit vytyčeným orgánům, bezpochybně narušuje základní lidské svobody, jelikož je v zásadním rozporu s již zmíněnou Listinou základních práv EU. Konkrétně porušuje čl. 7 LZPEU (Respektování soukromého a rodinného života), a čl. 8 LZPEU (Ochrana osobních údajů). Tato práva jsou klíčová pro soudobou demokratickou společnost, a na jejich zřejmé porušení v případě přijetí nařízení CSAR opakovaně upozorňují experti a organizace zabývající se lidskými právy.

Dle názorů těchto expertů se nejedná o „pouhé“ porušení základních hodnot demokracie, ale jedná se rovněž o ohrožující nástroj masového dohledu narušující šifrování a vystavující citlivé údaje všech uživatelů nebezpečí, že by se mohly dostat do rukou nepřátelských subjektů. Žádná technologie navíc není dokonalá, včetně automatizovaných skenerů, tudíž hrozí mylné označení skutečně nevinného obsahu, ku příkladu vtipu zaslaného prostřednictvím soukromé zpráv, za nelegální, což může vést k neoprávněnému obvinění a stíhání nevinné osoby.

Rovněž souhlasíme s tvrzením, že se jedná o ochranu neefektivní. Naopak si dovolujeme tvrdit, že existence „Chat Controlu“ může ve skutečnosti při interakcích na serverech on-line poskytovatelů oslabit bezpečnost osob, a to včetně zvláště citlivých dětí. Omezující nařízení CSAR totiž ohrožuje již ověřená a osvědčená ochranná opatření a podporuje zneužívání stále na popularitě nabírajících VPN aplikací, které jednoduše umožňují zájemcům obcházet evropské regulace tím, že se prostřednictvím privátní sítě přihlásí k internetovým stránkám napříč světem a vyhledají si tak zakázaný obsah skrze jiný zdroj. Zavedení „Chat Control“ tak dle našeho názoru může do jisté míry naopak boj proti sexuálnímu zneužívání dětí zkomplikovat, jelikož bude mnohem náročnější pachatele přes nové servery bez jakékoliv účinné ochrany dopadnout.

Uzákonění masového dohledu navíc vytváří extrémně nebezpečný precedens. Negativní dopad nařízení CSAR může mít mnohem globálnější dozvuk, než si dokážeme představit. Světové, především autoritářské, vlády mohou s odvoláním na politiku EU zavádět a zneužívat obdobné invazivní systémy sledování vůči svým obyvatelům, což by fakticky vedlo k legalizaci omezování základních lidských svobod jako je svoboda projevu a právo na soukromí.

Aktuální stav a budoucnost návrhu nařízení CSAR

Ke dnešnímu dni se dle serveru Fight Chat Control[2] vyjádřilo PROTI přijetí nařízení 5 členských států, a to včetně České republiky, za kterou byl negativní postoj veřejně vyjádřen předsedou vlády dne 26. 8. 2025. Rovněž se čeká na vyjádření dalších 7 členských států. Znepokojivé je dle našeho názoru, že  15 členských států se vyslovilo PRO přijetí nařízení CSAR, a to ku příkladu Francie, Švédsko, Španělsko, Itálie či Slovensko. Na uvedené údaje je třeba pohlížet spíše jako na orientační odhady, jak budou členské státy hlasovat. Závěry na uvedeném serveru vychází v současné době pouze z názorových postojů jednotlivých europoslanců, resp. vrcholných politiků jako v případě ČR.

Formální hlasování v Radě EU podle pravidel kvalifikované většiny je stanoveno nejdříve na termín 14. října 2025. I pokud by však návrh nařízení CSAR Radou EU prošel, musel by jej ještě schválit Evropský parlament, který je dle vyjádření českých europoslanců výslovně proti, pročež by přinejmenším další čtyři roky k přijetí nařízení CSAR dojít nemělo. Pro tuto chvíli tedy není možno jednoznačně potvrdit či vyvrátit, zda nám přijetí nařízení CSAR skutečně hrozí.

Tým AK Sudolská

---

[1] https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9068-2022-INIT/en/pdf.

[2] https://fightchatcontrol.eu/.

Další články