Advokátní kancelář JUDr. Denisa Sudolská

Roušky a respirátory vs. životní prostředí

Jedním ze symbolů posledních dvou let se bezpochyby staly roušky a respirátory. Jejich nošení bylo a stále je s různou mírou razance vynucováno téměř po celém světě.

Od pondělí 14. 3. 2022 s výjimkou prostředků hromadné dopravy, zdravotnictví a sociálních služeb končí v České republice povinnost respirátory ve veřejných vnitřních prostorech nosit.

Je příhodné se pozastavit nad tím, co v uplynulých dvou letech následovalo po vyhození roušky či respirátoru.

Roušky a respirátory, z podstaty věci jednorázové ochranné prostředky s krátkodobou životností, čeká po jejich použití nenávratný osud – stává se z nich odpad. A s ohledem na celosvětovost jejich nošení je tohoto odpadu obrovské množství, každou minutu lidstvo použilo téměř 3 miliony roušek.[1]

Podle Ministerstva životního prostředí ČR patří roušky i respirátory do komunálního odpadu, tedy do černé popelnice a nikoli do popelnice žluté, jak by mohl evokovat hlavní materiál použitý k jejich výrobě – plast.

Před vyhozením by roušky a respirátory měly být dle Ministerstva životního prostředí [2] zavázány do samostatného (igelitového) sáčku a následně dány do pytle se směsným komunálním odpadem, rovněž následně zavázaným. Tímto se sleduje ochrana zdraví lidí, kteří případně přijdou s komunálním odpadem následně do styku.

Až na nepočetné výjimky přitom platí, že jednou vyhozené roušky a respirátory jsou odpad, který se samozřejmě nedá opětovně použít, ale ani recyklovat a končí na skládkách či ve spalovnách. Zmíněné výjimky spočívají např. ve vyextrahování umělých vláken z chirurgických roušek pro další použití ve stavebnictví či použití drtě z roušek jako plnivo ve stavebnictví.[3]

Z pohledu zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a odpadového hospodářství a jeho hierarchie lze o použitých rouškách a respirátorech uvést, že tyto představují odpad, který se primárně spaluje nebo odstraňuje (nebo-li např. skládkuje). Jedná se tedy o způsoby nakládání s odpady, které mají být použity dle hierarchie odpadového hospodářství jako poslední v pořadí.

V kontejnerech na komunální odpad a následně na skládkách či ve spalovnách nicméně nekončí všechny roušky a respirátory. Nemálo jich je po použití pohozeno v lesech, parcích či v mořích a oceánech. S ohledem na materiál, ze kterého jsou vyrobeny, tedy z plastu, se roušky a respirátory v přírodě rozloží za velmi dlouho (až za celé stovky let).

Konkrétně se v rouškách a respirátorech nachází zejména polypropylen, polyester, polyuretan či polyisopren (a často rovněž také hliník či ocel).

Namístě je zdůraznit, že v přírodě za uplynulé dva roky neskončily jednotky roušek a respirátorů, ale tisíce tun těchto ochranných pomůcek.[4] Z konkrétních případů negativního vlivu roušek a respirátorů v přírodě lze uvést, že se do nich zachytávají ptáci či ježci nebo si je mořští živočichové, jako jsou např. želvy, zaměňují s potravou. Při záměně roušky či respirátoru s potravou může dojít v případě živočicha, který je pozře, v méně závažném případě k potížím zažívacího traktu, v nejzávažnějším pak až ke smrti hlady.

Okem nepozorovatelný problém, který v souvislosti s rouškami a respirátory v přírodě vzniká, jsou mikroplasty.[5] Na ně se tyto ochranné pomůcky postupně rozpadají. Mikroplasty se šíří dál do přírody, tedy půdy, vody, případně i do vzduchu, kde ohrožují životní prostředí, mj. mohou například ovlivnit hladinu hormonů.

Další problém pak představují nanoroušky, neboť nanočástice na sebe mohou vázat pesticidy. V těle živočicha, který pak tyto nanočástice pozře, se tak nehromadí jen (nano)plasty, ale právě i často potenciálně nebezpečné pesticidy.[6]

Z výše uvedeného vyplývá, že používání respirátorů a roušek nevedlo pouze k ochraně lidského života a zdraví. Platí přitom, že účinnost roušek a respirátorů jako ochranného prostředku pro potlačení pandemie onemocnění COVID-19 nebyla oproti jejich zcela zřejmému negativnímu dopadu na životní prostření k dnešnímu dni prokázána a lze ji tak považovat za pochybnou.[7]

Z obrovského množství roušek a respirátorů, které byly v uplynulých dvou letech použity, jich mnoho skončilo v přírodě, kde škodí a škodit velmi dlouho budou jednotlivým složkám životního prostředí.

Konec povinnosti nosit roušku či respirátor tak je nejen možností se nadechnout pro lidi, ale i pro přírodu, na kterou se během posledních dvou let pro pandemii zapomnělo.

[1] https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/koronavirus-rousky-odpad-oblicejove-masky-zivotni-prostredi_2103151703_vtk

[2] https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_20200923-co-s-pouzitymi-rouskami/$FILE/Covid_letak_MZP.pdf

[3] https://radiozurnal.rozhlas.cz/tri-miliony-rousek-za-minutu-jak-recyklovat-rychle-pribyvajici-odpad-8495133

[4] https://www.visualcapitalist.com/1-6-billion-disposable-masks-entered-our-oceans-in-2020/

[5] https://www.priroda.cz/clanek/rousky-a-respiratory-versus-ekologie/

[6] https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/nanorousky-respiratory-odpad-priroda-znecisteni-pesticidy_2103171213_tzr

[7] https://www.svedomi-naroda.cz/2022/03/08/coronaduel-2022-mudr-vladimir-cizek-existuje-dostatek-dukazu-pro-tvrzeni-ze-povinne-noseni-rousek-ci-respiratoru-ucinne-brani-sireni-epidemie-sars-cov-2/


Další články

Advokátní kancelář JUDr. Denisa Sudolská

JUDr. Denisa Sudolská - Advokátní kancelář

Advokátní kancelář AK Sudolská poskytuje právní služby klientům působícím v nejširším spektru oborů podnikání. Vždy na nejvyšší profesionální úrovni a to ve všech oblastech práva se zvláštním zaměřením na oblast práva obchodního.

Denisa Sudolská

JUDr. Denisa Sudolská

Kontakt

Advokátní kancelář JUDr. Denisa Sudolská

Italská 1219/2, 120 00 Praha 2
Mobil: (+420) 777 122 208
Tel.: (+420) 273 130 806

Napište nám

JUDr. Denisa Sudolská - Advokátní kancelář
Handcrafted with love by STUDIO SYNAPSE - Creative Graphic Design Studio based in Prague Czech Republic Handcrafted with love by STUDIO SYNAPSE, 2015
Advokátní kancelář JUDr. Denisa Sudolská
TOPlist